strašilky

Patří mezi tropické druhy, některé se chovají v insektáriích, ale spíše pro bizarní tvary těla než jako krmivo. Většinou jsou býložravé, často se množí partenogeneticky, tj. bez oplození, kdy samice snáší volně na zem soudkovitá vajíčka, kterých může být 100-1000. Strašilky se chovají v dobře větraných nádržích s větvičkou na šplhání. Dno je pokryto směsí rašeliny a písku a občas se navlhčí. Na krmení se používá ostružiník, břečtan, maliník, jahodník, větve růží a v zimě i voděnka (Tradescantia). Pokud si strašilky navyknou na jeden druh krmení, mohou později zcela odmítat jiné rostliny. Jako ideální potrava se osvědčily ostružiny, které ochotně přijímají i malé nymfy, dají se najít i pod sněhem a zkrmovat čerstvé i v zimě, sušené rostliny žerou jen starší kusy. Větvičky se umisťují do vázičky s vodou a hrdlo se ucpe vatou, aby se nymfy neutopily. Teplota stačí pokojová, ale výhodnější je okolo 28 °C. Na krmení jsou nejvhodnější pakobylky, nevýhodou je dlouhý vývojový cyklus 5-9  měsíců, to ale vyváží poměrně velká reprodukční schopnost (až 400 vajec od jedné samice) a nenáročnost chovu. Nejčastěji se chovají tyto druhy: Pakobylka indická Caraussius morosus, Pakobylka křídlová Sypiloidea sypilus, pakobylka vyzáblá Bacillus rossii, strašilka australská Exatosoma tiaratum, strašilka madagaskarská Clitumnus extradentatus, strašilka novoguinejská Eurycantha horrida, lupenitka zelená Phyllium siccifolium.

text: Milan Kořínek - Akvárium terárium 9/1993