roháč Phalacrognathus muelleri

Tento velice pěkný roháč dorustající až 70mm

a pocházející z Austrálie patří mezi poměrně snadno chovatelné druhy.
Pár chovám vždy ve třílitrové láhvy od okurek, kam umístím špalek ztrouchnivělého bílého dřeva, jako například břízu či buk, zasypu nadrceným středně vlhkým trouchem opět bílého dřeva, který upěchuji. Na zakrytí používám plastové víčko, do kterého udělám několik otvorů o průměru cca 3mm, výhodou plastového víčka je, že substrát nepřesychá a drží požadovanou vlhkost.

 U ph. muelleri jsem nikdy mezi dospělým párem nepozoroval žádnou větší agresivitu ze strany samce vůči samici. Krmím jednou za tři až čtyři dny kolečkem přezrálého banánu, který mají brouci velice v oblibě. Vybírat vajíčka ze substrátu je pro jejich zbarvení a malou velikost téměř nemožné, ze substrátu vybírám larvy a to tehdy když se první znich začínají ukazovat po obvodu skleněné lahve, toto opakuji několikrát do doby než pár roháčů uhyne, potom naposledy ještě jednou proberu substrát, měsíc nebo dva po úhynu brouků a stále se objevuje množství různě velkých ponrav. Larvy je nutné chovat odděleně pro jejich vysoké kanibalistické sklony, není však pravidlem, že se vždy požírají, ale velká šance je. Pokud se narozená larva ve stádiu L1 umístí do třílitrové lahve naplněné substrátem, který je tvořený z bílého trouchnivělého dřeva, vydrží jí tam po celou dobu vývoje bez nutnosti doplňování nového. Na láhev používám opět plastové víčko s otvory. Bohužel se ve velké míře rodí samci s malými kusadly, občas se ale vyskytnou samci s velkými kusadly, těm v době líhnutí z kukel pomáhám, protože se obtížne kvůli vyvinutým kusadlům dostávají ven. Doba vývoje tohoto roháče je od vajíčka po dospělého brouka něco kolem jednoho roku.

text a foto: Luboš Jedlinský   jedlinskylubos.estranky.cz