Detail druhu

slezský norik

slezský norik - foto: Aneta Řeháková

Historie vzniku slezského norického koně sahá zhruba do dob kdy, ve Slezsku v roce 1868 byli veskrze teplokrevní hřebci. Na těžkou práci odpovídal lépe tažný vůl a bylo tak vyhověno snaze po silnějších hřebcích, tak že byli za zemské plemeníky postaveni norfolští hřebci, mohutní teplokrevníci západního typu s vynikajícími klusovými schopnostmi.

slezský norik - foto: Aneta ŘehákováNejvíce se o rozvoj chovu slezského norického koně zasloužil statkář Quido Riedel, předseda zemského spolku pro chov koní ve Slezsku. Absolvoval hospodářskou školu a studoval zemědělství na vysoké škole ve Vídni a zasadil se o registrovaný chov slezských koní. Statkář, který vlastnil v Nových Dvorech u Opavy odchovnu hříbat, založil botanickou zahradu a v Bílé Lhotě vlastnil zámeček, kde se věnoval své dendrologické a botanické práci. V zámeckém parku zachoval kompozici původních dřevin, které postupně vytěžoval pomocí koní v závislosti na zdroji dřeva a výdělku. slezský norik - foto: Aneta ŘehákováV písemné studii Quido Riedla je uvedeno, že ministerstvo orby ustoupilo naléhání slezských chovatelů, selského stavu, a rozdělilo výnosem v roku 1903 Slezsko na dvě chovné části, západní Slezsko s chovným směrem norickým a ve východním Slezsku setrval směr orientálního a anglického polokrevníka. Od roku 1903 byli v západním Slezsku s těžkou hlinitojílovitou půdou přidělování jen hřebci noričtí a bavorského chladnokrevníka z originální norické krve, přitom již v roce 1897 byl dán do soukromého ošetřování hřebec 364 Grenzer. Celkem do roku 1921 počet norických hřebců vystoupal na číslo 85, což dokládá rozmach chladnokrevného chovu.

slezský norik - foto: Aneta ŘehákováPopulace slezských noriků se utvářela ve specifických klimatických a půdních podmínkách Slezska cca. do roku 1950. Zpočátku, tj. v letech 1900 až 1930 bylo realizováno, v různých generačních úrovních, převodné křížení pomocí výše jmenovaných norických a bavorských hřebců s klisnami domácí slezské provenience, většinou s chladnokrevným původem a později, 1930 až 1950 s klisnami se známým genovým základem slezských noriků v jejichrodokmenech. Souběžně v rámci tohoto celého období 1900 až 1950 byla mezi samčími a samičími produkty převodného křížení realizována vzájemná plemenitba, která se v šedesátých letech 20. století stala základní formou plemenitby v populaci slezských noriků.

Na utváření populace mají vliv v současné době hřebci, příslušníci devíti linií.

slezský norik - foto: Aneta ŘehákováTato populace koní slezských noriků je tedy obdobně, jako populace koní starokladrubských, genetickým zdrojem, který musí být zachován pro příští generace chovatelů. Koním zpočátku bylo vytýkáno, že míra holeně v poměru k mohutnosti těla je slabá, ale její obvod 22 cm a výše se jevil správný pro koně, který práci vykonává v čilém kroku. Na dobových fotografiích je většina selských koní s dlouhými útlými krky. V hospodářství byli často slezští norici krmeni hůře než dobytek. Byli velmi skromní a odolní, v hříběcím věku dobře prospívali na venkovních pastvinách. 

slezský norik - foto: Aneta Řeháková

Noričtí hřebci vnesli do slezského chovu klid a rozvahu a potomstvo ochotné k práci. Chovná oblast slezských noriků je vymezena územím České republiky. Dále to mohou být jednotlivé chovy nebo chovatelská sdružení v zahraničí, o nichž rozhodne na jejich požádání Rada plemenné knihy. Do roku 1970 byl slezský norik veden jako samostatné plemeno, v letech 1970 až 1990 byl spolu s českomoravským belgickým koněm označován jako český chladnokrevný kůň.

Od roku 1990 je na základě genových analýz opět samostatným plemenem.

slezský norik - foto: Aneta ŘehákováObdélníkový rámec těla u obou pohlaví s kohoutkovou výškou nad 155 cm a obvodem holeně nad 22, 23cm, s dobře vázanými a středně dlouhými bedry umožňuje při tahu využívat svého těžiště ve svazích. Při dobrém výcviku je výborně ovladatelný a ohebný. Středně dlouhý krk a mohutná hlava, často s mírným klabonosem, s oválnou očnicí a zmasilým víčkem plemeni umožňuje bez potíží překonávat buřeň. V extrémním tahu systémem páky v dlouhé kostře zadní končetiny vytvoří z těla napružení, to přispívá 

slezský norik - foto: Aneta Řeháková

v těžkém tahu k mohutnému odrazu, tak zvaná žabí stehna, navazující na ušlechtilé bérce, se nepodobají zádím těžkopádných koní ze západu. Celkově lehké končetiny dovolí velkou obratnost v překážkách a v terénu. Hrudník má prostorný a široký, dobře osvalený, úhel lopatky vůči kosti ramenní umožňuje výborné usazení chomoutu, aniž by v extrémním tahu přidušoval koně. Končetiny jsou žádoucí suché, bez lymfatických kloubů, postoje rovné, nejsou tolerovány defekty.

slezský norik - foto: Aneta Řeháková

Krok je žádoucí prostorný v kroku i v klusu. Kvalita kopyt je u zdravých jedinců výborná, ochrana podkovami pro pohyb na měkkém podkladu není nutná, přesto je kopyto velmi odolné i při dlouhodobém okutí. Slezský norik je dlouhověký, rád zachovává osvědčená společenství, patrně rustikální vlastnost. Zachovává si husté ožínění a kvalitní srst pro odolávání klimatickým podmínkám, v odchovu se sněhem mu spěnky kryjí slabé rousy. Povahově milý a konstitučně tvrdý kůň je dobře živitelný z místních krmivářských zdrojů.

Má velkou výdrž na dlouhou distanc i v klusu, je velmi plodný. Vyskytuje se ve všech barevných rázech. Jeho obliba roste u farmářů a rodin s malými dětmi, v hiporehabilitaci.

Pro svoji vysokou přizpůsobivost a ochotu je často zneužíván v raném věku k vysokým výkonům,

slezský norik - foto: Aneta Řeháková

co vede k tělesnému přepínání a psychickému zničení. Často se po nevhodném zatížení zhroutí jeho delší hřbet, potažmo páteř. Pod tlakem stresu je kůň hodnocen jako jankovitý a neuvoditelný. Jeho rychlost pohybu v porostu může být také záporně hodnocena, že i v kroku rád rázuje, vyžaduje inteligentního vodiče. Je nutné respektovat jeho pozdní dospělost v 5 letech, hlavně psychickou. Postupné zvyšování nároků ve výcviku vyžaduje čas a vzdělaného pracovníka v chovu koní. Pak docílíme odvážného a sebevědomého koně.

 

Slezský norik se doporučuje do oblastí s nízkým osídlením a vzdálenými cíli.

slezský norik - foto: Aneta ŘehákováUrazí podle výzkumů Centra rozvoje chovu slezského norika Hradčany, o.s. za den zcela v pohodě 35 km i ve věku odstávčete. Hříbata jsou velmi přizpůsobivá ve společnosti matek i v provozu. Klisny matky mají vysokou mléčnou produkci, při zachování pohybu a pastvy v části dne. Mohou tedy být na několikahodinový pracovní interval zaměstnány v doprovodu hříběte. Klisny nejsou nedůtklivé. V lesním provozu je slezský norik obratný a rychlý, vhodný do svažitého terénu a strání. Je vhodný k přípravě vlečky pro vyvážecí soupravy na krátké vzdálenosti do 50 m, vhodný ke svazkování ve výchovných zásazích. V těžší hmotnatosti je vhodnější v párové zápřeži. Je komunikativní ve vztahu k osobám.

zdroj: Np Šumava, Ing. Jan Gallas

foto: Aneta Řeháková anetarehakova.websnadno.cz