1 kanárská doga

Kanárská doga - dogo canario - F.C.I. Standard č. 346 / 15.06.2003 / F                                   

Země původu: Španělsko

Datum publikace originálního platného standardu: 4. 6. 2001

Použití: hlídací a ovčácký

Zařazení podle f.c.i.:

Skupina -2 - Pinčové a knírači, molossi, horští psi a švýcarští salašničtí psi Sekce - 1 - Dogovití molossi

Bez zkoušky z výkonu

Molossoidní pes, původem z Kanárského souostroví (ostrovy Tenerife a Gran Canaria). Vznikl křížením prehispánského pastýřského psa „Majonero“, pocházejícího z Kanárských ostrovů, s molossoidními psy, kteří byli na ostrovy přivezeni. Tímto křížením vznikla nová skupina dogovitých psů, kteří jsou střední velikosti, žíhané nebo plavé barvy s bílými skvrnami, robustní konstituce, příznačné pro molossy, ale přitom jsou hbití a silní, velmi temperamentní, otužilí, povahou čilí a věrní. V 16. a 17. století se počet těchto psů značně zvýšil; existují o tom četné zmínky v historických textech po dobytí ostrovů a především v “Cedularios del Cabildo“ („Obecní záznamy“), kde je vysvětlena role těchto psů – jsou určeni hlavně k vedení a hlídání stád dobytka, a rovněž pro potřeby řezníků, kterým pomáhali ovládat dobytek.

• Celkový vzhled: Molossoidní pes střední velikosti, celkově harmonický, z profilu s paralelními liniemi a s černou maskou. Robustní a správných proporcí. Je lehce obdélníkový, trup je delší než kohoutková výška; tato tendence je poněkud zřetelnější u fen.
• Povaha / temperament: Pes klidného vzhledu, s pozorným pohledem. Má mimořádné vlohy ke hlídání a tradičně i k vedení a hlídání stád dobytka. Je vyrovnané povahy a velmi sebejistý, s hlubokým a pronikavým štěkotem. V rodině je mírný a ušlechtilý, velmi oddaný svému pánovi, ale vůči cizím je nedůvěřivý. Má výraz velké jistoty, ušlechtilou a mírně rezervovanou povahu. V afektu má energické vystupování a ostražitý pohled.
• Hlava: Masivní, brachycefalického typu, kompaktního vzhledu, pokrytá silnou, volnou kůží. Tvarově připomíná poněkud protáhlou krychli. Poměr délky mozkovny a tlamy je 60 - 40% (6:4). Šířka lebky představuje 3/5 z celkové délky hlavy.
  • Mozkovna:
    • Lebka: Podélně i příčně lehce konvexní, čelní kost je spíše rovná. Šířka a délka jsou velmi podobné. Jařmový oblouk velmi silně vyjádřený, silně vyvinuté spánkové a žvýkací svaly, ale nevyčnívají. Týlní hrbol je neznatelný.
    • Stop: výrazný, ale ne přehnaný. Střední rýha mezi nadočnicovými oblouky je výrazná a zaujímá přibližně dvě třetiny lebky. Lícní a lebeční linie jsou rovnoběžné nebo lehce konvergentní.
  • Obličejová část:
    • Nosní houba: Široká, silně pigmentovaná, černá. Je ve stejné linii jako hřbet nosu. Špička čenichu lehce ustupuje vzhledem k přednímu okraji pysků. Nozdry jsou široce otevřené, takže umožňují snadné dýchání
    • Tlama: Kratší než mozkovna, normálně tvoří 40% délky celé hlavy. Šířka odpovídá 2/3 šířky  lebky. Má široký základ a lehce se zužuje směrem ke špičce nosu. Hřbet nosu je plochý, jeho profil rovný, bez hrbolů.
    • Pysky: Horní pysky svěšené, ale ne přehnaně, a ve spojení při pohledu zpředu tvoří obrácené písmeno V. Pysky se lehce sbíhají. Vnitřek pysků je tmavý.
    • Zuby: Nůžkový skus. Připouští se klešťový skus, i když není žádoucí, protože způsobuje vyšší opotřebení chrupu. Připouští se i lehký předkus. Špičáky  jsou posazeny široko od sebe. Zuby jsou široké, u kořene velmi silné, stoličky jsou velké, řezáky malé, špičáky dobře vyvinuté a správně zasazené.
  • Oči: Mírně oválné, středně velké až velké, daleko od sebe usazené, ani vpadlé ani vystouplé. Víčka jsou černě pigmentovaná a dobře přiléhající, nikdy nejsou povolená. Barva se pohybuje od tmavě hnědé až po středně hnědou, vždy v souladu s barvou srsti. Nikdy nejsou světlé.
  • Uši: Středně velké, nasazené daleko od sebe, porostlé jemnou a krátkou srstí. Visí volně po obou stranách hlavy. Mohou být složené do tvaru růže. Jsou nasazené v bodě lehce nad prodloužením očí. Uši posazené vysoko a blízko u sebe jsou atypické. V zemích, kde se povoluje kupírování, jsou kupírované uši neseny vztyčené.
• Krk: Poněkud kratší než je celková délka hlavy. Na spodní straně krku je kůže volná a tvoří malý lalok. Krk je mohutný, rovný, válcovitého tvaru a velmi svalnatý.
• Trup: Dlouhý, mohutný, vysoký, délka přesahuje kohoutkovou výšku o 18 - 20%, přičemž tento rozdíl je výraznější u fen. Slabiny jsou málo vyjádřené.
  • Hřbetní linie: Rovná, bez deformací, držená dobře vyvinutými, ale málo viditelnými svaly. Lehce stoupá od kohoutku k zádi. Nikdy nemá být sedlovitě pronesená ani klenutá.
  • Záď: střední, široká a zaoblená. Nemá být dlouhá, což by omezovalo pohyb. Feny mají záď obvykle širší.
  • Hrudník: velmi objemný, s dobře vyjádřeným předhrudím. Hrudník by měl při pohledu z profilu i zepředu dosahovat nejméně k loktům. Obvod hrudníku obvykle odpovídá kohoutkové výšce plus 45%. Žebra jsou dobře klenutá.
  • Břicho a spodní linie:  Lehce stoupá, nikdy neklesá.
• Ocas: U kořene silný, ke špičce se zužuje, nesmí přesáhnout hlezno. Středně vysoké nasazení ocasu. Při vzrušení je nesen ve tvaru šavle, ovšem nezatáčí se ani se nepřibližuje ke hřbetu. V klidu volně visí, s lehce zahnutou špičkou.
• Končetiny:
  • Hrudní končetiny:
    • Ramena: Dostatečně šikmé.
    • Nadloktí: Správně úhlené, šikmé, s dokonale kolmým předloktím, rovné, se silnými kostmi a dobře osvalené.
    • Lokty: Nesmí být přitisknuté k žebrům ani volné. Vzdálenost loketního kloubu od země je obvykle 50% celkové výšky u psů a o něco méně u fen.
    • Nadprstí: Velmi pevné a mírně skloněné.
    • Tlapky: Kočičí tlapky se zaokrouhlenými prsty, nepříliš těsně uzavřené. Polštářky na tlapkách jsou dobře vyvinuté, černé barvy. Drápky jsou tmavé, bílé drápy jsou nežádoucí, i když se mohou objevit v závislosti na barvě srsti
  • Pánevní končetiny:  Silné a paralelní, bez vybočení.
    • Stehna: dlouhá a velmi osvalená. Úhlení nejsou příliš výrazná, ale ani příliš nevýrazná.
    • Tlapky: Poněkud delší než přední, podobných charakteristik.
• Pohyb: Pohyb kanárské dogy je prostorný, mrštný a pružný. Krok má být dlouhý. Ocas je nesen nízko, hlava se téměř nezvedá nad hřbetní linii. V afektu je hlava zvednutá a ocas vztyčený.
• Pokožka: Silná a pružná. Volná na krku a v jeho okolí. Je-li pes ve střehu, kůže na hlavě tvoří několik souměrných záhybů, jejichž osou je střední čelní rýha.
• Osrstění:
  • Srst: krátká, hrubá, dobře přiléhající, na dotek drsná, bez podsady (někdy se může objevit na krku a hýždích), na omak působí drsně. Velmi krátká a jemná srst na uších, poněkud delší na kohoutku a na zadní straně stehen  („kalhotky“).
  • Barva: Žíhaná ve všech odstínech, od velmi teplé tmavé až k velmi světlešedé nebo plavé. Plavá ve všech odstínech až k pískové. Bílá barva se může objevit na hrudi, na základně krku nebo hrdle, na předních končetinách a prstech zadních končetin, ale je žádoucí, aby jí bylo co nejméně. Maska vždy černá a nezasahuje nad výšku očí.
• Výška:
  • Výška v kohoutku:    
    • psi:  60-65 cm
    • Feny: 56-61 cm

U velmi typických jedinců je přijatelná odchylka 1 cm od maximální a minimální míry.

• Minimální váha:        
  • psi 50 kg
  • Feny 40 kg
• Vady: jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
• Lehké vady:
  • Nadbytek vrásek v krajině lebeční a lícní, které však nepozměňují výraz psa.
  • Klešťový skus.
• Závažné vady:
  • Hlava nemá stanovené proporce
  • Linie lebky a lící jsou velmi konvergentní (nadměrný stop, příliš vyjádřený)
  • Maska přesahuje výšku očí
  • Přední nebo zadní tlapky vytočené ven nebo dovnitř
  • Příliš visící pysky, ustupující nebo vystupující dopředu
  • Stejná výška zádě a kohoutku
  • Nadměrný lalok
  • Volná víčka
  • Klenutý nosní hřbet
  • Nedostatečné nebo přehnané zaúhlení
  • Spodní linie klesá
  • Málo hluboký hrudník
  • Nesprávný postoj.
  • Vysoko nasazený ocas, příliš tenký ocas.
  • Slabá kostra
• Velmi závažné vady:
  • Čtvercový formát z profilu
  • Trojúhelníková hlava, úzká, nemá tvar krychle
  • Lehký vzhled
  • Zakroucený ocas, velmi tenký, stejně silný po celé délce nebo deformovaný
  • Velmi malá nebo příliš vysoká postava
  • Hřbetní linie pronesená nebo klenutá
  • Úzký hrudník
  • Příliš jemný vzhled při pohledu zepředu
  • Nedostatečně klenutá žebra
  • Chybějící vrásky v lebeční a lícní partii (napnutá kůže postrádající pružnost).
  • Světlé oči (žluté), oči příliš u sebe nebo šikmé,  vystouplé nebo zapadlé
  • Přílišný předkus.
  • Chybějící zub (kromě P 1).
  • Uši příliš vysoko nasazené
  • Kulatá nebo klenutá lebka.
  • Divergující linie lebeční a lícní
  • Srst řídká a jemná
  • Nevýrazná maska
  • Dlouhý krk, málo mohutný
• Vyřazující vady:
  • Bojácný nebo agresivní povaha
  • Nevyrovnaný charakter
  • Zcela depigmentovaná nosní houba nebo vnitřní strana pysků
  • Úplně chybí maska
  • Nežádoucí bílé skvrny
  • Podkus
  • Záď nižší než kohoutek, klesající hřbetní linie
  • Modré oči nebo oči různých odstínů
  • Kupírovaný ocas
  • Monorchidní nebo kryptorchidní jedinci
  • Nedostatečně vyvinutá hruď

Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.

Psi musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku