Krmiva v teraristice

Nejen světové firmy, výrobci chovatelských doplňků potravy zajišťují dostatečný sortiment vhodných  dodatkových preparátů.

Bezobratlé krmné organismy

V teraristice se využívá široké spektrum krmných organismů, pro  larvy obojživelníků a pro vodní obojživelníky různý plankton, trepky, vířníci, buchanky, perloočky, hlístice, mikra, roupice, nítěnky, larvy komárů, pakomárů, patentky, koretry. Pro některé obojživelníky i plazy se využívají též žížaly a plži.

Pro hmyzožravé obojživelníky, ještěry a jiné plazy je důležitý krmný hmyz,

• cvrčci  jako cvrček banánový Gryllus assimilis, méně pak cvrček dvouskvrnný G. Bimaculatus a cvrček domácí Acheta domestica,
• saranče (saranče stěhovavé Locusta migratoria, saranče pustinné Schistocerca gregaria,
• švábi, šváb argentinský Blaptica dubia, Panchlora nivea , 
• octomilky, Drosophila hydei a D. melanogaster, včetně nelétavých mutací,
• zavíječi voskoví (Galleria mellonella a Achroea grisella) a zavíječ moučný, Ephestia kuehniella.

Pro nejmenší druhy obojživelníků a ještěrů se někdy chovají a zkrmují

• chvostoskoci, hlavně Aphonura armata, event. Tomocerus flavescens a T. plumbeus. Někdy se ještěrům zkrmují i
• larvy zlatohlávků rodu Pachnoda,
• larvy a dospělci mouchy domácí (Musca domestica),
• méně vhodné jsou mouchy bzučivky, Calliphora spp. a masařky, Sarcophaga spp. Je zde riziko parazitického napadení, myasis.
• Velmi problematickým krmivem jsou  larvy, mouční červi, kteří se nedají moc doporučit pro jejich špatnou nutriční hodnotu a stravitelnost, riziko zažívacích problémů. Používat se dají jen omezeně, pokud možno čerstvě svlečené, bílé, měkké larvy a jen příležitostně pro zpestření stravy
•  méně nebezpečné jsou pak larvy velkého potemníka Zophobas morio, mají tenčí kutikulu, neobsahují odpudivé látky,
• nekvalitní až nebezpečné odpudivé látky, tlustá a silná kutikula jsou larvy menšího potemníka Tenebrio molitor.

Další informace o bezobratlých krmných organismech jsou chovy bezobratlých živočichů.

Obratlovci jako krmné organismy

Ke krmení karnivorů se používají malé sladkovodní ryby, zde pozor na nedostatek vitamínu B, který je odbouráván enzymy z těl některých ryb, laboratorní hlodavci, myši, potkani, morčata, králíci, případně kuřata, drůbež.

Krmení býložravců

Býložravci se u nás v letním období krmí zelenými listy některých lučních a polních bylin, jako pampeliška, jetel, vojtěška, hluchavka, jitrocel. Mnozí ještěři mají v oblibě i květy pampelišky, jetele a bezu. V zimním i letním období se využívá různé ovoce a zelenina, hlávkový salát, čínské zelí, růžičková kapusta, mrkev, jablka, hrušky, rajčata, papriky, banány, kiwi. Příliš se nedoporučují pro riziko metabolických problémů citrusy, špenát a zelí. Býložravcům z aridních pouštních a polopuštních oblastí, jako želvy  Geochelone sulcata , Testudo kleinmanni, T. horsfieldi, trnorepové rodu Uromastyx, se nesmí často dávat výživné a šťavnaté rostlinné krmení, zelené listy, ovoce, zelenina, hlavní díl jejich rostlinného krmení by mělo tvořit seno.

Vitamínové a minerální doplňky

Ačkoli jsou terarijní zvířata většinou krmena bohatým spektrem potravy, je nutné si uvědomit, že životu v přírodních podmínkách se to stále nevyrovná, často chybí určité vitaminy či minerální látky, eventuelně jsou tyto látky v nevhodném poměru. Z vitaminů bývají někdy problémy hlavně s vitaminy A, D3, případně řady B, z minerálií hlavně s vápníkem (Ca), případně s optimálním poměrem vápníku a fosforu Ca / P, tento poměr v potravě plazů by měl být přibližný. Leguáni a anolisové mohou mít někdy problémy s nedostatkem jódu. Je tedy nutné tyto látky ve vhodném množství přidávat do potravy, je zde možnost předávkování vitaminů nerozpustných ve vodě, hlavně vytamíny A, D a E.

Text: Andrej Funk a Vladimír Vrabec