pozitivní vliv zvířete na člověka
Na různé změny a novinky v technických oborech jsme zvyklí, možná ale někomu uniká, že se vyvíjí i oblast sociální, kam do určité míry spadá i soužití člověka se zvířaty.
V praxi to znamená, že dlouho zaběhnuté způsoby využití některých druhů zvířat se mění. V posledních letech vznikly i nové termíny, s touto problematikou související, jako např. „zájmový chov zvířat“ nebo „zooterapie“.
Dobrým příkladem jsou psi. Na seznamu Mezinárodní kynologické federace známé pod zkratkou FCI je uvedeno zhruba 346 plemen psů. Paleta exteriérových znaků, ale i povah je velmi pestrá. Od nejmenších a nepříliš statečných miniaturních plemen jako čivava s ideální hmotností 1 - 2 kg můžeme atlasem psů prolistovat až po klidné a důstojné irské vlkodavy, hmotnost psů, samců nad 54 kg.
Je třeba si uvědomit, že jednotlivá plemena nevznikala samoúčelně, ale že jejich povahové vlastnosti i exteriér odpovídají pracovnímu výkonu, který od nich člověk očekával.
Typickým příkladem jsou plemena chrtů. Původně se jednalo o plemena lovecká, která pravděpodobně pocházejí z oblastí rozlehlých stepí a okrajů pouští od Afriky až po Asii. Vynikající zrak a zvláštně klenutá hřbetní linie odpovídají tomu, co původní chovatel od chrtů očekával, tedy schopnost se orientovat na dálku a vyvinout velkou rychlost.
Dobrým příkladem je i plemeno rotvajler, které vzniklo zhruba ve středověku v oblasti dnešního Německa a které bylo vyšlechtěno tak, aby při cestě na trhy zvládlo stádo dobytka včetně agresivních býků. Dalším jeho úkolem bylo ochránit peníze, získané prodejem dobytka před zloději a jak praví odborná literatura i před vlastními honáky. Měšec s penězi se totiž přivazoval na obojek a pes byl ochotný jej odevzdat pouze svému pánovi, a to pouze za předpokladu, že byl střízlivý.
Samozřejmě vznikala i plemena společenská, pekingský palácový psík má kulatý hrudník proto, aby se dobře nosil na předloktí, má krátké končetiny, aby se od své majitelky nemohl vzdálit a husté osrstění na spodní části tlapy tlumilo zvuk jeho kroků na mramorových podlahách „Zakázaného města“.
Řada plemen je i dnes využívána ke svému původnímu účelu. Své stálé místo v lidské společnosti mají psi lovečtí, bez kterých si nelze výkon práva myslivosti představit, stejně tak jako si dnes nedovedeme bez psa představit pracovní výkon policisty při detekci drog, výbušnin nebo akcelerantů požárů. Zde mají tedy své místo psi pracovní nebo služební. Stoupá ale také počet psů, jejichž základním úkolem je dělat člověku společnost.
Psi jsou tedy ideálním příkladem pro změnu využití zvířete.
Podobně by se dalo psát o kočkách. Ze zvířete bránícího domov člověka před hlodavci se nám v mnoha případech stává zvíře ryze společenské. A také u králíků je v některých případech změna zvláště veliká. Ze zvířete chovaného za účelem produkce masa a kožek se stává zvíře společenské. Pro tyto účely jsou vhodná především malá a zakrslá plemena.
text: Ivona Svobodová, Vladimíra Tichá