kralík divoký

 Pochází ze severní Afriky a je teplomilnou zvěří.

•  je na rozdíl od zajíce zbarven modrošedě a hlava, běhy, slechy, trup jsou kratší
• ze smyslů vyniká sluch a čich
• králík má přední běhy proti zajíci silnější, protože jimi hrabe (vyhrabávání nor)
• vyspělý králík má hmotnost v průměru 1,3 – 2,2 kg

Prostředí:

•  vyskytuje se hlavně na okrajích lesů, proniká i do parků a blízkosti lidských sídlišť.
• žije jako společenská zvěř v koloniích, na pastvu vychází obvykle za soumraku a v noci
• má-li dostatek klidu, paství se i během dne a sluní se v blízkosti nor
• dupání zadními běhy oznamují nebezpečí.
• rozvětvené nory jsou obývány podle společenské hierarchie, starší králice mají nejlépe umístěné nory

Biologie:

•  honcuje se od jara do podzimu 3 - 5x ročně 
• králice je plná 4 týdny a vrhá v norách 4 až 8 holých a nevidomých mláďat, která prohlédnou za 10 dnů 
• pohlavně dospívají za 5 až 6měsíců

 Králík poskytuje chutnou zvěřinu a také kožešinu a srst pro průmysl. Při přemnožení působí škody ohryzem kůry, okusem výhonku. Početní stavy králíka divokého značně kousají a jejich úbytek zapříčiňují silné zimy s vysokým sněhem, deštivá a chladná léta a hlavně nakažlivá onemocněni, zejména myxomatóza.

zdroj: PENZUM Znalostí myslivosti - nové vydání