kamzík horský

 Má v létě krátkou a rezavohnědou srst s tmavším pruhem na hřbetě, v zimě má srst hustou a tmavou. Kamzičí vous, který je loveckou trofejí, vyrůstá na zimu u obou pohlaví na tmavém hřbetním pruhu od lopatek a je tvořen dlouhou (i přes 20 cm) hrubou černou srstí s bělavými konečky.

• Kamzík má hmotnost 30 až 40 kg, kamzice 20-25 kg.
• Kamzík i kamzice mají na hlavě růžky (u kamzice se nazývají háčky) a na konci jsou zahnuté více u kamzíků než u kamzic.

 Kromě meziprstních pachových žláz mají obě pohlaví za růžky pachové žlázy tzv. fíky, znatelné v době říje. Dospělí kamzíci jsou samotáři.

Prostředí:

 je původní zvěří na Slovensku ve Vysokých Tatrách, v současné době jsou kamzíci (alpského původu) v České republice chováni v Lužických horách (od roku 1906/07), v Jeseníkách (od roku 1913). Kamzice a kamzíčata tvoří tlupy, které vodí stará kamzice.

Typickým znakem této zvěře jsou silné, svalnaté běhy.

Biologie:

• říje probíhá od konce října do listopadu (prosince), kamzice je těžká 6 měsíců a v květnu až červnu klade jedno kamzíče.
• v době říje se kamzíkům zvětšují pachové žlázy - fíky a vylučují páchnoucí maz.

 Potrava je rostlinná, v zimě okusují pupeny, větve, kůru i jehličí. Koule v žaludku obsahující slepené slízané chlupy se nazývají bezoárové koule.

Z mysliveckého hlediska je u nás kamzičí zvěř vzácností.

zdroj: PENZUM Znalostí myslivosti - nové vydání