zvěř pernatá - ptáci

 užitečná - hlavním produktem je zvěřina a trofej

• velká -tetřev, krocan, divoké husy
•  mala - tetřívek, jeřábek, bažant, koroptev, orebice, perlička, křepelka, divoké kachny, lyska, divocí holubi, sluka

 dravá

• dravci - orli, káně lesní a rousná, jestřáb, krahujec, pochop, poštolka, sokol, raroh
•  sovy - výr, kalous, pustovka, puštík, sýček aj.
•  Krkavcovití - krkavec, vrána, havran, sojka, straka, kavka
•  Ostatní - potápka roháč, kormorán, volavka popelavá, racek, špaček

 Zastaralé myslivecké rozdělení zvěře na užitkovou a škodnou vycházelo z tradičního přístupu, kdy se beze zbytku preferovala zvěř užitková, aniž bychom si příliš připouštěli, i její záporné působení na životní prostředí 

• jelení zvěř - ohryz, okus, loupám
• černá zvěř - škody na zemědělských plodinách
• zajíc - okus ovocných dřevin v předjaří apod.

  U škodné zvěře jsme naopak převážně zdůrazňovali pouze její negativní roli. Dlouhodobě se udržovalo heslo: "Užitkové zdar, škodné zmar".

 V současnosti se proto zásadně mění názor na působení této zvěře v přírodě, kdy mnoho z druhu je vysoce ohroženo v jejich další existenci, a proto se staly druhy chráněnými a vzácnými. I z tohoto důvodu bylo označení škodné zvěře nahrazeno přijatelnějším pojmenováním dravá a označení zvěře užitkové nahrazeno užitečná.

 Podle vztahu zvěře k jejímu sídlišti rozeznáváme srstnatou zvěř stálou a přebíhavou, která opouští přechodně své trvalé prostředí (říje, pokles úživnosti honitby apod.).

 Rovněž pernatá zvěř je stálá, přelétavá (přetahuje-li za potravou z místa na místo) a stěhovavá (jarní a podzimní tahy).

zdroj: PENZUM Znalostí myslivosti - nové vydání