ustájení králíků a hygiena chovu

Králíci nepatří mezi zvířata náročná na prostředí, potřebují světlo, čistý vzduch, čisté prostředí, klid a sucho a volný pohyb je ku prospěchu. Zimu a nízké teploty snášejí králíci dobře, musí být chráněni před přímými účinky deště, větru a sněhu. Letní teploty vyšší teploty snášejí špatně. Je zapotřebí je chránit před přímým sluncem. Zajistíme  volný přístup k vodě a krmivu. Chovatelské zařízení musí být dobře přístupné k dezinfikování. Nově nakoupené jedince je nutné ustájit odděleně v karanténě. Počítejme s tím, že králík vše okusuje,

Velikost kotců

Velikost kotců závisí na chovaném plemenu a účelu chovu. Rozlišujeme plemena velkých, středních, malých a zakrslých králíků. Rozměry kotců jsou limitovány pouze co do minima, maximální rozměr záleží jen na nás.

Minimální rozměr kotce pro jednu králici a její odchov by měl být:

• velká plemena - výška 80 cm, hloubka 70 – 80 cm a délka 120 – 150 cm,
• střední plemena - výška 50 – 60 cm, hloubka 70 – 80 cm a délka 80 – 100 cm,
• malá plemena - výška 55 cm, hloubka 70 – 80 cm a délka 70 – 80 cm,
• zakrslá plemena - výška 30 – 40 cm, hloubka 60 – 70 cm a délka 60 – 70 cm.

Od uvedených rozměrů se můžeme samozřejmě odchýlit směrem nahoru i dolů, pokud by některé kotce sloužily jiným účelům než pro králici s odchovem.

Počet pater králíkárny volíme s ohledem na úsporu zastavěné plochy. Nejlépe se osvědčují 2 – 3 patra nad sebou. Kotce neděláme příliš hluboké, protože se králíci špatně chytají. Kotec má být raději širší než hlubší. Spodní patro má být minimálně ve výšce asi 20 cm od země.

Množství steliva do kotců

Chov v kotcích na podestýlce je nejstarší a u nás nejpoužívanější způsob chovu. Vyprodukovaný hnůj je cenným hnojivem. Nevýhodou tohoto způsobu chovu je velká spotřeba podestýlkového materiálu, trvalý styk králíků s trusem je problém udržet čistotu králíků určených na výstavy, zejména bílých. Roční spotřeba stelivové slámy činí pro jeden chovný kus středního plemene nejméně 25 kg, u velkých plemen až 35 kg, u malých asi 20 kg a u zakrslých asi 15 kg. Králík středního plemene vyloučí za rok přibližně 30 kg bobků a asi 85 kg moči, což je ovlivněno zejména způsobem krmení a napájení.

K podestýlání králíků se používají různé druhy slámy, nejkvalitnější je tvrdá pšeničná sláma. Ječná sláma má menší nasáklivost. K podestýlání můžeme použít i seno horší kvality. Kotce se čistí podle potřeby a počtu zvířat, nejlépe však jednou za týden, při krmení suchou pící postačí vyčistit kotec jednou za 14 dní.

Králíky můžeme chovat i na roštech. V tomto případě nemusíme mít podestýlku. Králíci celkově vyprodukují měně hnoje, což je výhoda v případě, že máme potíže s jeho likvidací. Králík prakticky nepřichází do styku s výkaly, proto si ani neznečišťuje srst. Chov králíků na roštech však není vhodný u chovných zvířat těžších a krátkosrstých plemen, protože se jim mohou na končetinách tvořit otlaky. Další nevýhodou může být i to, že narozená mláďata mohou propadnout roštem nebo si pohmoždit končetiny.

Vybavení králíkáren - mezi základní vybavení patří krmítka, jesle na seno popř. zelenou píci a napáječky.

Krmítka - Požadavky na krmítka jsou zejména:

• měla by být těžká, aby se při krmení nepřevrhovala a aby jimi králíci neposunovali,
• mají být zcela hladká a naprosto nepropustná (nenasákavá),
• konstruována tak, aby co nejvíce králíkům zabraňovala krmivo vyhrabovat.

Za vhodná krmítka můžeme považovat kameninová, dobře glazovaná krmítka. Z hygienických důvodů nejsou doporučována dvojdílná krmítka, pokud by měla zároveň sloužit ke krmným účelům a druhá část k pitným účelům. Voda by byla v krátké době promísena s krmivy. V dnešní době jsou dostupná na trhu i tzv. automatická krmítka, která se zpravidla zavěšují na kotcová dvířka.

Napáječky

Pro králíka je zapotřebí stabilní přísun vody. Zelené krmivo nemůže dostatečně zajistit potřebné množství, proto musíme zvířata pravidelně napájet. V dnešní době je na trhu dostatečný výběr jednoduchých napáječek. Pro drobné chovy je možné použít např. vaničkové napáječky s lahví. Láhev může být skleněná nebo plastová.

Kotiště

Jedná se o zpravidla dřevěný nebo lépe plastový truhlík, který se vkládá do kotce březí králice nejdříve 14 dní, nejpozději týden před očekávaným kocením.

Účelem kotiště je zejména:

• připravit březí králici temné a relativně klidné místo pro uložení vrhu,
• usnadnit králici stavbu hnízda a držet ho pohromadě,
• zamezit rozlézání mláďat v hnízdě,
• chránit mláďata před účinky mrazů a zimy,
• umožnit chovateli pravidelnou kontrolu mláďat (jednoduše se kotiště vyjme z kotce),
• umožnit chovateli včasné čištění i dezinfekce kotce.

Rozměry kotiště záleží na velikosti chovaného plemene. U středních plemen by kotiště mělo být 60 až 65 cm dlouhé, 30 až 35 cm široké a 30 až 35 cm vysoké. Kotiště musí být shora kryté, zpravidla s odnímacím nebo odklopeným víkem nebo částí víka. Otvor pro vstup králice může být kulatý nebo polokulatý. Spodní část otvoru musí být vždy situována – podle velikosti kotiště – 7 až 15 cm nad jeho dnem, aby králíčata nemohla předčasně opouštět hnízdo. Velikost otvoru musí být rovněž přizpůsobena chovanému plemenu. Pro střední plemena by průměr otvoru měl činit asi 15 až 17 cm.

Identifikační štítky

Na dvířkách každého kotce jsou poznamenány hlavní údaje o chovaném zvířeti v daném kotci, jako jsou data narození, tetování, popř. jméno zvířete.

Hygiena chovu

V chovech s podestýlkou musíme kotce řádně vyčistit alespoň 1 krát týdně v létě a alespoň 1 krát za 14 dní v zimě. Musíme také řádně umýt krmítka a napáječky.

Nejméně 1 krát za 3 měsíce provedeme dezinfekci všech částí králíkárny. Tu můžeme provést několika způsoby. Např. v horké vodě rozpustíme sodu nebo sodný louh (2,5 až 5 %) a tímto roztokem omyjeme vše dostupné. Můžeme použít i 6 % roztok Chloraminu B ve vodě teplé asi 50 °C. Nemáme-li k dispozici horkou vodu, použijeme 3 % suspenzi chlórového vápna ve vodě asi 15 °C teplé. Všechny tyto prostředky necháme působit asi 1 až 2 hodiny. Krmítka a napáječky ponoříme na 1 hodinu do 3 % roztoku Chloraminu a potom je opláchneme čistou vodou. Je možné rovněž použít Savo k dezinfekci (vlijeme ho do rozprašovače a nastříkáme na povrch), je nutné důkladné vyvětrání a případné omytí.

Chováme-li králíky na roštech, provádíme suchou očistu těchto roštů, a je-li pod nimi trusník, čistíme jej jako při podestýlkovém chovu ve stejných termínech. Kotce, v nichž očekáváme kocení králic, čistíme naposledy 7 až 10 dní před vrhem a dezinfikujeme naposledy 1 měsíc před vrhem, tj. asi v den připouštění králice. To se týká i kotiště. Další čištění provádíme 3 týdny po porodu, kdy mláďata definitivně opustila hnízdo. Všechny kovové předměty nebo součásti chovného zařízení dezinfikujeme nejlépe ožehem letovací lampou.

Je důležité také zabránit přístupu létavého a bodavého hmyzu k chovným zvířatům. Bodavý hmyz totiž přenáší nemoci, mezi nimi i ničivou myxomatózu a králičí mor. V praxi se osvědčil např. přípravek Soldep s aplikaci 1 krát za 14 dní.

V době největšího výskytu komárů se osvědčuje také upevnění jemných ochranných sítí na dveře kotců i na okna králičinců.

Je nutné se o svá zvířata pravidelně starat. K této péči patří:

• prohlídka uší s event. odstraněním ušního mazu (provádí se navlhčenou vatou na špejli),
• čištění pohlavních koutků (vlhkou vatou přímo),
• stříhání drápů na všech končetinách.

Přerostlé drápy znesnadňují pohyb a působí králíkovi bolest. Stříhání drápů provádíme nejméně 1 krát za 3 měsíce a navíc vždy před výstavou nebo přehlídkou.

zdroj: kralicimazlicci.unas.cz