králík malý stříbřitý

Plemeno králíků malých stříbřitých, jejichž kořeny prý sahají až do chovů budhistických mnichů v Siamu,ale oficiálně je jeho vznik datován okolo roku 1631 vyšlechtěním z oborního králíka a to jako první barva černá a postupně přikřižováním jiných plemen všech šest dnes známých barevných rázů: černý, žlutý, divoce zbarvený, modrý, havana a světlý.

Poprvé byl králík s prostříbřenými konečky chlupů vystaven černý roku 1860.  

V Čechách se chová od roku 1876 a o jejich rozšíření se zasloužil J.V.Kálal, který je začal chovat v roce 1892. Mláďata se rodí zbarvená bez stříbřitosti, po druhém měsíci se začínají prostříbřovat na nose, končetinách a zádi, následuje hřbet, hruď, hlava a jako poslední uši. Úplné prostříbření je dokončeno po pěti měsících, u každého jedince individuálně.

Po divokém králíkovi zdědil temperament, plachost a skromnost.

Jejich tělo je zavalité, válcovité. Krk nepatrný. Hlava krátká, široká, dobře klenutá u králic je o něco jemnější. Uši mají masité, dobře osrstěné a jejich ideální délka je 9 až 10 cm. 

Rozpětí hmotnosti dospělých zvířat se pohybuje od 2,50kg a nejvyšší povolená pro výstavy je 3,25kg, za ideál se považuje 3,00kg.

Plemeno stříbřitý malý je v Čechách velmi oblíbeno a rozšířeno, je chováno na všech úrovních, které jsou pro chov králíků stanoveny.

Klub chovatelů vznikl v roce 1948 v Brně-Jundrově za přispění př. Hudce, Millera a Chronce. V současné době má 97 členů, kteří si jsou navzájem skutečnými přáteli.

text: Eva Černá foto: stribritymaly.elist.cz