amazoňan zelenolící
Velikost: 33 cm
Samec je zelený, na spodině bledší a žlutější, péra mají špinavě černé lemy (hlavně na krku).
Temeno a uzdička jsou karmínově červené, u kořene žluté, nad okem a po stranách má fialově modrý pás. Líce a příuší má zelené bez černého lemování, krovky ruční zelené, vnější letky ruční fialově modré, u kořene zelené, letky loketní zelené s tmavě modrými špičkami, na prvních 4 – 5 letkách loketních u kořene, na vnějším praporu je karmínově červená skvrna, která tvoří zrcátko v křídle. Okraj křídla zelený, spodní krovky křídelní a spodní strana letek zelená, ocasní péra zelená, na špici široce žlutozelená, zobák je žlutavě rohový, duhovka žlutá, běhák bledě zelenavě šedý.
Samice je zbarvena stejně jako samec.
Mláďata jsou podobná dospělým, ale mají jen čelo a uzdičku karmínově červené a duhovku hnědou.
Rozšíření: severovýchodní Mexiko od Nuevo Leóne a Tamaulipasu po San Luis Potosí a severní Veracruz.
Amazoňan zelenolící byl hojným druhem ve své domovině do roku 1970.
Obýval borovicové a dubové lesy kopcovitého terénu, pozorován byl však i v nižších polohách, v tropických listnatých lesích.
Od 70. let se jeho stavy začaly značně snižovat následkem neuvážených a nenapravitelných destrukcí a masivního odchytu. V té době se jeho ilegální odchyt rozmohl do takových rozměrů, že ho nelze ani odhadnout. Svědčí o tom i počty legálních importů, které například jen do USA byly v letech 1970 – 1982 celkem 16. 490 exemplářů; ilegální vývoz se odhaduje 3x až 4x vyšší. Důsledkem této situace poklesly jeho stavy o 30%, mimo toto území byl zcela vyhuben. V současné době se odhaduje jeho zbytková populace na 3. 000 – 6. 500 exemplářů, a ta žije na jediné lokalitě v severovýchodním Mexiku, která má od severu k jihu cca 1. 050 km a od východu k západu asi 750 km.
Amazoňan zelenolící hnízdí zpravidla začátkem dubna v dutinách vysokých stromů (i 20 m nad zemí) a samice do nich snáší 2 – 5 vajíček. Živí se různými plody, bobulemi, jádry, ořechy, ovocem a různými semeny, převážně z borovic. Za potravou létají i do kukuřičných, rýžových a obilních kultur. Značné škody působí také na banánových a pomerančových plantážích, kde jsou pronásledováni střelbou.
Mimo dobu hnízdění se shlukují do větších hejn společně s amazoňanem žlutolícím nominátní subspecie a amazoňanem žlutohlavým subsp. oratrix a migrují za potravou. Hluční jsou z rána a k večeru (před nocováním).
V současné době je CITES zařadil jako bezprostředně ohrožený druh do přílohy I, proto se nesmí v Mexiku odchytávat a exportovat do jiných zemí.
Amazoňana zelenolícího krmíme jako ostatní příbuzné druhy.
Po importu mu podáváme čerstvou kukuřici v klasech (také máčenou), různé ovoce, mrkev a zelené krmení. Později má mít směs semen pro papoušky, piškoty nebo suchar. V době hnízdění mu přidáváme vaječné míchanice obohacené o vitaminy, stopové prvky a kalcium. Byly jim podávány i bílkoviny živočišného původu (tvaroh, sušené mléko), sojovou mouku, sušené kvasnice TEBI a zelené krmení.
text: Čerpáno z lit. Milana Vašíčka, Roman Strouhal - papouskov.cz
